Cítíš...?

Cítíš....? 

Přemýšlíš, na co se Tě to vlastně ptám...?

Ptám se Tě, jestli umíš skutečně žít... Prožívat... Radovat se i plakat... Být... Vědomě... Vnímat své okolí.... Vítr na Tvé tváři... Šum deště, jak dopadá na listy stromů... Paprsky Slunce, které zalévají Tvé tělo...

Nebo ses obrnila proti svému vnitřnímu světu...? Směješ se, kdy se smát máš... Přestaneš a nasadíš smutný výraz, když se to od Tebe očekává... 

Ale uvnitř máš jen neutrální linku. Obrnila ses proti svým pocitům. Aby ses mohla soustředit... Na výkon. Na "praktické a důležité" věci a záležitosti. Nakoupit. Dodělat věci do práce. Uklidit. Doplň si podle sebe.... Nemáš přece čas na nějaké užívání. Na to toho máš moc. Na to bude čas potom. Viď?

Nebude. Teď a tady je ten nejlepší čas. Protože jiný čas neexistuje. Vždycky bude něco, co Ti tvé nastavení mysli připraví k vyřešení. Vždycky bude něco venku, čemu budeš moct věnovat pozornost.  Práce, rodina, domácnost, přátelé, sítě... Vždycky se něco najde. 

Čím ale jsi, pokud necítíš...? Pokud nežiješ..? Jsi Sama Sebou? Co z toho života máš...? 

Dopřej si cítit.... Dopřej to své duši... Stačí se zastavit... Spojit se se svým nitrem. 

Nejde Ti to? Zkoušej to. 

Zastav se. Vnímej sama sebe... 

Nech myšlenky a emoce plynout... Hledej pod nimi. Ve středu své hrudi. Sama Sebe. Svou Jiskru, která Ti ukáže, kým jsi a kudy máš jít.

Zpočátku to možná nebude příjemné... Můžeš začít cítit vše, před čím se schováváš. Vše, co potlačuješ. Ale jen když si to přiznáš, můžeš s tím něco udělat. Jen ty sama to totiž můžeš změnit. 

Pod tím vším se ale schovává Tvé nitro. Tvé Světlo, Jiskra, nádherná podstata Tvé bytosti. Chceš jí poznat...? Chceš jí Být? Otevři se jí....